Jak se stravovat eticky a udržitelně, i když nejste vegan?

1. Jaké jsou dopady potravinářství na ekosystém
2. Proč je vhodné omezit konzumaci masa a jak na to
3. Jak se stravovat eticky a zároveň ušetřit
    

Kdyby steak na vašem talíři mohl vyprávět, vyslechli byste si dlouhý příběh o tunách spaseného, často neekologicky vypěstovaného krmiva, hektolitrech vypuštěných skleníkových plynů a stovkách kilometrů, které musel výsledný produkt urazit, aby se dostal do vašeho nákupního košíku. Alarmující dopady na životní prostředí ale nemá jen chov dobytka a drůbeže, ale i konvenční zemědělské postupy, které si žádají obrovské množství vody a spoléhají se na chemické pesticidy, herbicidy či hnojiva.  

Podtrženo sečteno, současný systém produkce potravin představuje téměř jednu třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů, spotřebovává velké množství přírodních zdrojů, podílí se na ztrátě biologické rozmanitosti a má negativní dopady na naše zdraví – paradoxně jak ve smyslu podvýživy, tak i epidemie obezity.

Další etické dilema pak přináší otázka wellbeingu zvířat, ale i samotných producentů (farmářů, pěstitelů, drobných výrobců), kteří si zaslouží férové podmínky a spravedlivé ohodnocení. S každým nákupním rozhodnutím tak globální ekonomice vysíláme jasnou zprávu, v jakém světě bychom chtěli žít.

Masný průmysl je pro planetu ještě větší zátěží než automobilová doprava. V trávicím traktu dobytka se totiž kromě oxidu uhličitého produkuje také metan, který výrazně přispívá ke globálnímu oteplování. Jenže ruku na srdce – problém nejspíš nebude v metabolismu krávy jako takovém, ale v množství, ve kterém jsme si je zvykli chovat a jíst.

Pokud se tedy masa nechcete vzdát úplně, nevadí. Čas od času si ho bez výčitek dopřejte a náležitě vychutnejte. V rámci vašich finančních možností ale zkuste dát přednost masu z volně se pasoucích zvířat od místního ekologického farmáře, které je k našemu zdraví i životnímu prostředí o něco přívětivější než maso z velkochovů. Hovězí přitom střídejte s masem menších zvířat. Chov drůbeže a ryb totiž produkuje jen 5 až 6 kg CO₂ na kilogram masa, zatímco v případě dobytka je to až desetinásobek.

V některých dnech ale živočišné výrobky dobrovolně omezte. Pokud máte rádi škatulky, můžete se začít hlásit k flexitariánství.

Při přípravě pokrmů, ve kterých se rozhodnete obejít bez masa, pak popusťte uzdu fantazii a otevřete vrátka novým chuťovým zážitkům. Šťavnatý a výživný burger snadno připravíte třeba z luštěnin, které jsou bohaté na bílkoviny. V rizotu nebo omáčce pak mohou maso beze studu zastoupit houby, které mají podobné vlastnosti. Vašich experimentů se ale rády zúčastní i čím dál dostupnější rostlinné alternativy masa, jako je tofu, tempeh nebo seitan.

TIP: Vyzkoušejte náš recept na fazolové karbanátky.

Potřebujete na to jít pozvolna? Připojte se k výzvě Meatless Monday a vyzkoušejte bezmasé pondělky. 

Maso můžete vynechat také v případě, že vás přepadne mlsná nebo chuť na něco slaného. Místo párečků nebo sušeného hovězího vyzkoušejte houbové jerky. Jsou naprosto dokonale dochucené a od těch masových je téměř nerozeznáte!

Chystáte se do toho pořádně obout a přesedlat na zdravé talíře plné barevných pochutin? Zpomalte. Ne všechno, co se tváří zdravě, je totiž dobré i pro planetu. Třeba takové avokádo – obsahuje spoustu vitamínů a zdravých tuků, ale jeho produkci doprovází velká spotřeba vody a chemických postřiků, nelegální kácení stromů v Mexiku i ekologická stopa vzniklá během transportu. Bez poskvrnky není ani pověst rozrůstajících se mandloňových sadů, které se podílejí na sužujících obdobích sucha v Kalifornii, nebo sója, jejíž masová produkce přispívá k odlesňování Brazílie.

To ale neznamená, že byste si už nikdy nemohli dát oblíbený avotoast nebo si smlsnout na slaďoučkých mandlích. Podobně jako u živočišných výrobků stačí, když je budete v rámci pestrého jídelníčku konzumovat s rozmyslem a odpovídající vděčností.

Cesta k etičtějšímu stravování začíná už při nákupu. Vybavte se vlastní plátěnkou nebo síťovkou a dejte šanci bezobalovým obchodům. Jídelníček přitom postavte na lokálních, sezónních a co nejméně zpracovaných potravinách. Každý průmyslový proces totiž životní prostředí zatěžuje.

Najděte si oblíbený farmářský obchůdek s lokálními potravinami. Pokud bydlíte na venkově, můžete se rovnou optat na nejbližší farmě, kde můžete sehnat čerstvé maso, vejce nebo mléčné výrobky za skvělé ceny. 

A co zelenina? Oprašte proutěný košík a vydejte se na trh, kde pořídíte čerstvé a voňavé ovoce z lokálních zdrojů. 

TIP: Věděli jste, že v našich prodejnách dostanete při nákupu do vlastní krabičky 5% slevu?

U balených potravin se pak naučte vyznat v jejich etiketách. Zaměřte se na zemi původu a pátrejte po mezinárodních certifikátech, jako je BIO nebo Fairtrade. Protože se tito potravinářští „bobříci“ nerozdávají jen tak na potkání, ale předchází jim důkladná prověrka, budete mít jistotu, že jde o výrobek zpracovaný férovým způsobem, za etických podmínek a s respektem k životnímu prostředí.

Doteď jste souhlasně přikyvovali, ale najednou vás přepadly obavy, že se vám zodpovědnější stravování prodraží? Kdepak! Biopotraviny a farmářské výrobky sice bývají o něco dražší, ale dalšími opatřeními, jako je částečné nahrazení masa luštěninami a návrat k celistvým potravinám, naopak můžete výrazně ušetřit. Omezit zbytečné výdaje vám pak pomohou i naše osvědčené tipy:

1. Neplýtvejte jídlem – kupujte a jen to, co skutečně sníte. Vyhnete se tak vyhazování zbytků a ulevíte i své peněžence.
2. Trvanlivé potraviny nakupte do zásoby – kvalitní trvanlivé potraviny naopak pořiďte v akci a udělejte si železné zásoby. Větší množství rychle se kazícího jídla můžete uložit do mrazáku nebo zavařit.
3. Nebuďte povrchní – některé řetězce nabízejí levnější „škaredou zeleninu“, která nesplňuje přísné estetické standardy, ale jinak je naprosto v pořádku. Stejně tak i plody od drobných pěstitelů většinou nevypadají tak lákavě jako naleštěná jablka ze supermarketů, přesto často mívají lahodnější chuť a pestřejší škálu živin.
4. Vraťte se k základům – pěstování jedlých plodin na zahrádce nebo třeba jen v truhlíku na balkóně je zase trendy. Ušetřit ale můžete i vlastnoručním zpracováváním základních surovin z poctivého zdroje. Zavařujte, nakládejte a sušte.
5. Chystejte si jídlo s sebou – do práce či školy si noste vlastní svačiny, abyste se vyhnuli nákupu drahých a nekvalitních pochutin zabalených v plastu. A pokud odebíráte obědy v jednorázových obalech, zeptejte se na možnost využít vlastní omyvatelný jídlonosič nebo se piďte po podnicích zapojených do iniciativy Rekrabička.
6. Staňte se součástí komunity – lidí, kterým není osud naší planety lhostejný, přibývá. Spojte proto síly s podobně naladěnými kamarády. Podělte se o cenově výhodnější velkoobchodní balení potravin a užijte si společný čas při jejich zpracování. Nebo se zapojte do spolku, který obdělává místní komunitní zahradu.

Etické stravování je jedním ze způsobů, jak převzít zodpovědnost za následky našich individuálních voleb. Ve jménu udržitelnosti bychom však neměli zapomínat na vlastní zdraví – jak to fyzické, tak i psychické. Touha dělat svět hezčím místem je totiž sice chvályhodná, ale vystresovaní, unavení a otrávení z přehnaného omezování se nám ji podaří naplnit jen stěží. Zlatá střední cesta tak nejspíš opět bude tou správnou.